Znamená větší počet bakterií lepší probiotika?

Často slýcháme otázku, zda větší počet bakterií automaticky znamená lepší probiotický přípravek. Stručná odpověď je - neznamená. Pokud budeme mluvit o čistě probiotickém doplňku stravy, existují poměrně přesně stanovená dávkování u prozkoumaných konkrétních bakteriálních kmenů.

Například u bakteriálního kmene Saccharomyces boulardii CNCM I-745 je doporučená denní dávka 5 milionů CFU 2x denně, kdežto u kmene Lactobacillus rhamnosus GG se jedná o dávku 10 miliard 2x denně. Menší množství může být neefektivní, větší naopak problematické. Rozhodně tedy neplatí přímá úměrnost “čím více bakterií, tím lepší probiotika”.

Myšlenka, že více bakterií znamená účinnější probiotikum, je tedy mylná. Vyšší dávka nejenže neznamená účinnější probiotikum, může být navíc kontraproduktivní a způsobovat nežádoucí účinky. Jak se dočteme dále mnohem podstatnější a základnější parametr je, zdá má daný bakteriální kmen nějaké prospěšné vlastnosti (např. schopnost produkovat postbiotika, nebo schopnost uchytit se na střevní stěně atd.)

V účinnosti probiotického přípravku hrají roli další parametry:

Dostanou se životaschopné bakterie skutečně až do střevního traktu?

Aby se to podařilo musí odolat kyselému prostředí žaludku, žlučovým kyselinám a trávicím enzymům.
Existuje několik cest, jak je toho možné dosáhnout, např:
- použitím pokročilé technologii kapsle (nejčastěji kapsle odolná vůči kyselinám, enterosolventní kapsle apod.)
- zvolením bakteriálního kmene, který je schopný odolat všem výše uvedeným vlivům
- tekutá forma probiotik, která nespustí proces trávení

Obsahuje přípravek také prebiotika?

Pokud ano, může být účinný i při nižším obsahu probiotik než pokud by obsahoval samotná probiotika. Záleží samozřejmě na typu prebiotika a z našeho pohledu také na rozmanitosti použitých prebiotik. Prebiotika slouží jako potrava pro bakterie a různé prospěšné bakterie “mají rády” různá prebiotika. Rozmanitost prospěšných bakterií je pak jedním z rysů zdravého mikrobiomu.
Některé typy prebiotik ale mohou být problematické. Zejména u lidí s citlivý trávicím traktem (např. u střevních zánětů) mohou působit dráždivě.

Obsahuje přípravek postbiotika?

Postbiotika jsou metabolické produkty či strukturní složky mikroorganismů s vysokou biodostupností, které mimo jiné pomáhají upravovat pH ve prospěch přátelských bakterií. Pokud jsou v produktu obsažena, opět to může přispívat k účinnosti probiotik. Zároveň ale samotná postbiotika jsou účinnými látkami, od nichž se odvíjí většina přínosu probiotik.

Obsahuje přípravek více bakteriálních kmenů?

Pokud ano, neznamená to automaticky, že bude probiotikum lepší. Pro konkrétní problém může být účinnější i jednodruhové probiotikum v adekvátní dávce. Nicméně, jestliže necílíme na jeden konkrétní problém, ale chceme podpořit rozmanitost nebo bohatost mikrobiomu, může být vícedruhové probiotikum sestavené z kompatibilních bakteriálních kmenů vhodnější a účinnější volbou.

Má použitý bakteriální kmen (bakteriální kmeny) nějaké pozitivní účinky?

Ne každý bakteriální kmen má prospěšné vlastnosti. Existuje mnoho prozkoumaných bakteriálních kmenů a řada neprozkoumaných, u kterých nevíme jaké mají vlastnosti, nebo je nemůžeme označit jako prospěšné, protože pro hostitele nemají žádný známý benefit.
Mezi pozitivní vlastnosti můžeme řadit například schopnost produkovat biogenní metabolity (postbiotik) nebo schopnost uchytit se na střevní stěně nebo kolonizovat trávicí trakt (ano, mnoho bakterií, i těch prospěšných tuto schopnost nemá). Dále např. imunomodulační, antibiotický nebo protizánětlivý efekt a další (dle daného bakteriálního kmene).

 

Věděli jste že?

 Název bakteriálního kmene je např. Lactobacillus acidophilus La-14®. Pokud je u produktu uvedeno jen např. Lactobacillus acidophilus, známe pouze jeho řád a druh, ale chybí nám informace, o jaký se jedná kmen. Každý kmen se při tom může chovat (a často taky chová) velmi odlišně. Může mít i naprosto protichůdné účinky než jiný kmen třebaže stejného druhu.

Pro lepší ilustraci. Je to jako uvést, že v produktu se nachází rostliny a konkrétně ovoce, ale bez informace, jestli se jedná o borůvku nebo hroznové víno. Přičemž borůvka má doložitelný pozitivní vliv na hladinu cukru v krvi. Hroznové víno naopak.
Pokud tedy hledáme kvalitní probiotika, uvedení konkrétních bakteriálních kmenů je jednak poměrně dobrý parametr kvality produktu. Jednak to vypovídá i o tom, jak detailně výrobce produkt promýšlel.